Když dáte ticho nahlas…

Publikováno
Otevřete prostor vlastním myšlenkám. Znepokojivé? Možná na první poslech, ve skutečnosti vám posezení v tichu pomůže k větší pohodě. Ticho je v dnešní době vzácný benefit. Cenný zdroj, který velmi pozitivně účinkuje na naše zdraví, a proto bychom se (z ně)ho měli naučit těžit.


Jsme pod neustálým proudem slov. Doma, v práci, na schůzkách, v obchodě i při cestě v tramvaji. Do toho nás obklopuje zvuk ulice, troubení řidičů, hudba ze sluchátek v našich uších, Netflix nebo večírek z vedlejšího bytu. Žijeme permanentně uprostřed určité zvukové kulisy, která může prohlubovat náš fyzický i duševní nepořádek. Doslova se topíme v hluku. Ani si to nemusíme uvědomovat.


Už v polovině 20. století se prokázala souvislost mezi vysokým krevním tlakem a chronickými zdroji hluku typu dálnice a letiště. Později se další výzkumy přidaly se zvýšenou mírou ztráty spánku, srdečních nemocí a hučení v uších. Mimochodem v 60. letech 20. století se díky tomu zrodil pojem „hlukové znečištění“. V roce 2011 Světová zdravotnická organizace dokonce přišla s vyčíslením zvukové zátěže – 340 milionů obyvatel západní Evropy údajně kvůli hluku přijde ročně o milion let zdravého života. Takže kde máte nejbližší klidný les?

Photo by Daniel Peters on Unsplash


Slyšíte, i když spíte

Povězte, jaká je vaše oblíbená písnička, kterou znáte dokonale nazpaměť? Máte? Teď si představte, že ji začnou hrát v rádiu, máte samozřejmě radost a zpíváte si. Jenže vjedete do tunelu nebo se rádio úplně vypne. Co se stane? Vaše písnička v hlavě hraje dál, sluchová kůra mozku zůstává aktivní, jako by daná hudba skutečně pokračovala. Pravda je taková, že to, co slyšíte, vlastně někdy negeneruje vnější svět. Mozek je obrazotvorný a dynamický, vyvolává vzpomínky, rozehrává uvnitř nás známé symfonie. Takže ani v tichu ve skutečnosti nemusíte být potichu.


Nejde tedy jen o zvuky, které každodenně vnímáte. Lidské ucho zvuky vstřebává neustále, třeba i během spánku. Mozek přijímá elektrické signály zvuku, na které v amygdale (shluku neuronů umístěných ve spánkových lalocích mozku) automaticky reaguje stresová reakce. Okamžitě se uvolňuje kortizol, tepová frekvence i krevní tlak nabírají na obrátkách. Ted si k tomuto nočnímu hukotu připočtěte i zvuky přes den, vynásobte dlouhým obdobím a série zdravotních komplikací je na světě. Lidé dlouhodobě žijící v hlučném prostředí tak mohou prožívat opravdové trable. Vysoký krevní tlak, nabouraný spánkový režim, hučení v uších, možná i nárůst hladiny stresu, úzkosti, únava apod.


Jen vy a váš dech

Hudba je skvělá, zábava ve společnosti určitě nezbytná, hlučná show každodenního života zase dává pocit, že se něco děje. Jen je potřeba všechno kompenzovat i silou ticha a dechu, které se vzájemně podporují. A na vás se podepíšou větší vyrovnaností.


Je to jako trénink a výživa. Tady se „jen“ v klidu usadíte a budete procvičovat všímavé dýchání. Možná to bude díky vašim chaotickým myšlenkám podobně nepříjemné a náročné jako cvičení v posilovně, ale výsledek se dostaví. Stačí několik minut denně a vaše hlava i tělo se brzy dostanou do kondice.

Photo by Mohammad Metri on Unsplash


Výhody tichého posezení

Vědecký výzkum si ticha začal všímat v roli kontrolního a výchozího bodu, se kterým porovnávali účinky hudby nebo hluku. Například vědkyně Imke Kirste z Duke University, která se zabývá regenerativní biologií, zjistila, že dvě hodiny ticha denně dokázaly podnítit vývoj buněk v hipokampu, tedy mozkové oblasti související s pamětí. „Viděli jsme, že ticho skutečně pomáhá nově vzniklým buňkám diferencovat se v neurony a začlenit se do systému,“ uvedla Kirste k výsledkům. Přitom se zprvu vůbec nesnažila ticho studovat. Jejími testovanými objekty byly sluchové podněty jako hudba či bílý šum, které sice dosáhly krátkodobých neurologických účinků, ale ani jeden z nich neměl trvalý dopad.


Kromě stimulu mozku se tichu připisuje také nálepka antistresoru. Úroveň stresu redukuje tím, že snižuje hladinu kortizolu a adrenalinu v krvi. Jedna studie z roku 2006 prokázala, že napětí v těle dokáží uvolnit pouhé dvě minuty ticha, a jsou prý účinnějším nástrojem než poslech relaxační hudby. Dopady se daly vyčíst přímo z krevního oběhu prostřednictvím změn krevního tlaku, oxidu uhličitého a krevního oběhu v mozku.


Zmiňme i psychologické a emocionální přínosy. Ticho může pomoci najít kreativnější pohled na řešení problémů, protože myšlenky zavede do úplně nových dimenzí, kam se běžně v hlučném prostředí neodvážíme vstoupit. Podporuje sebeuvědomění a lepší vnímání okolí. Umožňuje sebereflexi. Bez podnětů a rozptýlení se mozek nemusí koncentrovat, může přejít do určitého výchozího módu. Ale nevypne, zůstává aktivní, shromažďuje a třídí informace. Pracuje ovšem jinak než v hluku. V hlučném prostředí musí mozek zpracovávat zvuk a poslouchat, co se odehrává kolem nás. V tichu naslouchá tomu, co se děje uvnitř nás.


Tak dáte ticho nahlas?

Sdílejte:
Facebook
Twitter
Pinterest
Email

Další články

How to use passive rest for perfect relaxation of body and mind

„I don’t have time for this.“ „I have to finish this.“ „Relaxation is a waste of time.“ „There’s no time to waste.“ Can you hear yourself? Modern times leave us in no doubt – life is a constant merry-go-round of obligations, deadlines, and rapid change, and unfortunately, most of us can find a reason to stay in that hectic spiral today. And tomorrow. And the day after tomorrow. In the whirlwind of work, we often forget that in addition to active engagement, passive rest is also crucial for our bodies and minds. Why not deny ourselves that? What benefits does it have and how can we incorporate it into our daily routine?

Přečíst článek

Jak využít pasivní odpočinek k dokonalé relaxaci těla i mysli

„Na to nemám čas.“ „Tohle musím ještě dodělat.“ „Relax je ztráta času.“ „Není čas ztrácet čas.“ Slyšíte se? Moderní doba nás nenechává na pochybách – život je neustálým kolotočem povinností, termínů a rychlých změn, a bohužel většina z nás si umí najít důvod, proč v té hektické spirále ještě dneska vydržet. A zítra taky. A pozítří stoprocentně. Ve víru pracovního nasazení často zapomínáme, že kromě aktivního zapojení je pro naše tělo i mysl klíčový také pasivní odpočinek. Proč si ho neodpírat? Jako benefity má a jak ho začlenit do své každodenní rutiny? 

Přečíst článek